Cesta k fyzioterapii malých zvířat

Láska ke zvířatům mě provází od dětství. Když jsem si v deseti letech splnila sen a přivedla domů svého prvního psa Deniho, začala moje skutečná cesta. Společně jsme prošli výcvikem poslušnosti, učili se triky i dogdancing a nakonec objevili agility – sport, kterému se věnuji dodnes, už více než 20 let.

Později do naší smečky přibyla border teriérka Nela, se kterou jsem také aktivně sportovala. Když ale začala stárnout, postupně se u ní objevily změny v pohybu – ztuhlost, ztráta lehkosti i radosti z pohybu. Bylo jí teprve osm let. Po návštěvách veterinářů jsem slyšela jedinou odpověď: „Je to věkem. Bude to jen horší.“ Doporučením bylo celoživotní užívání léků na bolest. S tím jsem se ale nedokázala smířit a začala jsem hledat jiné cesty, jak svému psímu parťákovi ulevit a vrátit radost z pohybu.

Tehdy jsem se dostala k Dornově metodě a k MVDr. Sekvencové. Už po prvním ošetření přišla viditelná změna – uvolnění pohybu i celkové pohody. Pro mě to byl silný moment, který změnil směr mého života. Rozhodla jsem se, že bych jednou chtěla pomáhat zvířatům stejným způsobem.

V červnu 2020 jsem absolvovala svůj první kurz a začala se vzdělávat. Zpočátku jsem chtěla pomáhat hlavně svým psům, ale čím více jsem pronikala do souvislostí, tím víc jsem cítila, že se chci této oblasti věnovat naplno. Postupně jsem opustila korporátní prostředí a vystudovala program veterinární fyzioterapie a rehabilitace malých zvířat na Institutu zdraví zvířat. Dnes dělám práci, která mi dává hluboký smysl – pomáhám zvířatům vracet pohyb, úlevu a radost ze života.

Součástí mé cesty je také spolupráce s azylem Jelínek, kde pomáhám zlepšovat život starým, nemocným a traumatizovaným psům. Každé zvíře má svůj příběh a zaslouží si péči, trpělivost a šanci na kvalitní život bez bolesti.